Už když jsem byla malá to se mnou s jídlem nebylo lehké. Věčně mi něco nechutnalo a ani hlad nepomohl k tomu, abych snědla, co mi nejelo. Ještě teď to poslouchám, když rodiče vzpomínají, jak to se mnou neměli lehké. Možná jsem fakt rozmazlená, nevím.
Když mně ty běžné věci z megafarem ani dalších super a hyper marketů prostě nechutnají. Je to takové nic moc a občas mi dokonce přijde, že to i smrdí uměle. 
Mrkev od dědy taky chutnala daleko líp, než ta z obchodu. Možná to vlastně začalo už tam, jen jsem si toho nevšimla. Do teď si pamatuju, jak na mě děda řval, když jsem mu vyjedla po svém objevu celý záhon mrkve, a to během jednoho odpoledne. To byl řev. Kuře z Billy mi nechutná, zkoušela jsem to mockrát, stejně tak ta zelenina od farmářů je prostě lepší. Svíčkovou jsem při použití farmářské zeleniny najednou nepotřebovala dochucovat, protože samotná zelenina ji dokonale vyšperkovala. I ta polévka z kuřete od farmáře je o dost jednodušší. Všimla jsem si, že s tím je daleko míň práce celkově, o dost míň kořením – vlastně teda vůbec. Nemusím dělat čachry machry a jídlo je skvělé a taky daleko sytější a já nemám potřebu se přejídat. No a díky tomu všemu mě to vaření i víc baví.
V čem je ten rozdíl už se mi mockrát snažil někdo vysvětlit. Zeleninu nikdo prý nestříká pesticidy, lépe se o půdu i zeleninu starají a taky ke mně necestuje statisíce kilometrů. Maso prý nikdo nehoní k rychlorůstu, ale nechá zvířata v klidu dorůst tak, jak příroda sama uzná. Nejsou nikde zavřená, ale běhají po pastvách a výbězích, a taky na porážku prý nikam necestují pochybným autem přes půl republiky. Musím teda říct, že je to znát na výdrži potravin, přece jen nejsou zakonzervované a tak je i jejich doba spotřeby o dost kratší. 
Občas mě to rozčílí, ale pak si uvědomím, že je to cena za to, že nepolykáme doma hafo zbytečných konzervantů.
Přijde mi to trochu jako návrat k přírodě, uvědomit si, že okurka v obalu nikde neroste, mrkev do vaničky nespadla sama a kuře nemůže dorůst během 2 týdnů. Nutí mě to sklopit hlavu a vážit si toho co mám, i toho, co nám zrovna dává příroda kolem. Díky nakupování od farmářů se učím pracovat se sezónními potravinami, i těmi méně oblíbenými, a přirozeně se nám doma obměňuje jídelníček. Jsem totiž jinak dost líná a vařila bych pořád to samé a tohle mě z toho vytrhne. Navíc! Jo tady musí být vykřičník, protože mi tenhle fakt přináší ohromnou radost. Jako vedlejší efekt toho, že nakupuju od farmářů v okolí, totiž dochází k menšímu znečišťování životního prostředí kolem, protože potraviny necestují nesmyslné dálky buhvíodkud. A to mi přijde jednoduše skvělé.
Musím vás, ale varovat! Ne před cenou to nebude, ta je totiž naprosto úměrná, ale před tím, že jakmile si zvyknete na opravdové jídlo nebude vám to běžné už asi nikdy chutnat. Já to tak teda rozhodně mám! Takže to promyslete, jo? Ono totiž není jídlo jako jídlo.
s láskou Nicha