Možná se stejně jako já ptáte, proč se tohle místo jmenuje právě Kafe Plechofka. Já jsem příběhy a otázkou proč trochu posedlá a tak jsem vyzpovídala Ivetu, abych sobě a teď i vám tenhle – trochu praštěný, název objasnila.
Celý koncept spojení bistra, kavárny a obchůdku s farmářskými potravinami začal spojením dvou různých světů. Michalovi lásky k vaření a nadšení Ivety pro farmářské potraviny. 
Když hledali vhodné prostory Ivetu od začátku tahle prázdná nudle vedle podejny kol zajímala. Hezky přístupná, pěkně po ruce každému, kdo pojede kolem. Pamatuju si, jak mi tenkrát nadšeně volala, že našla něco super a co si o tom myslím. Tenkrát jsem si říkala, že místo je zajímavé, ale poklidná kavárnička tam rozhodně své místo nenajde. Ani nevím, jak dlouho to trvalo a nudle byla její. A přišlo na řadu vymyslet název. No a tady se to stalo…
Jak do jednoho krátkého, výrazného, smysluplného názvu spojit tohle všechno. Bistro, kávarna, obchod s potravinami, farmářské delikatesy a další. Tak, aby to bylo jasné, hezké, výstižné. Samozřejmě se to dobře říkalo, nespletlo s něčím jiným a vystihovalo to tuhle neobvyklou kombinaci. Od slov jako jídlo, potraviny, market, delikatesy a mnoho dalšího se nedostávali pořád nikam dál. Snažili se vyhnout cizím jazykům a tak ani food shop neuspělo. No a pak když jednou seděli v té své plechové nudli, kde měla vyrůst jejich vysněná kavárna/bistro/farmářská prodejna. Napadlo je kavárnu nazvat plechovka. Vdyť je celá plechová, umístěná v průmyslové zóně mezi horou plechu a auty. Navíc dřív se tradičně uchovávalo jídlo v plechovkách a je to taky tak trochu symbol tradic i rychlého jídla na cestách z plechovky.
Nadšení je neopustilo a tak tohle kouzelné místo, uprostřed průmyslové zóny nakonec dostalo název Kafe Plechofka. Zevnitř už teda moc plechově nepůsobí, pěkně si to tu zabydleli, ale zvenku! Zvenku pořád ještě jo, plech sem, plech tam. No a v názvu, tam mu to zůstane napořád.
Nicha