Věděli jste, že do běžného pečiva v obchodě se prý přidává až 30 nejrůznějších aditiv? Já teda ne, a raději jsem si i vyhledala, co mezi taková aditiva v pečivu patří. Konkrétní látky jsem teda nenašla, ale má jít o takzvané dochucovače, dobarvovače a hned celou další skupinu jsem si pro sebe označila jako “nekaziče”. Proč se aditiva přidávají? V první řadě jde hlavně o prodej, rozumějme, aby pečivo vydrželo na prodejnách déle. No pak taky o větší spotřebu (tedy i větší prodejnost a následný zisk), to protože s aditivy se zvyšuje i chuť k jídlu a tím i množství pečiva, které denně konzumujeme. Naštěstí existuje už spousta tradičních pekáren, které se vrací k původním receptům a pečivo dělají pořádně. Mezi takové patří i Pekárna Křepenice paní Kramešové, která vozí nejen svůj chleba i k nám.
Za vznikem téhle pekárny se píše nádherný příběh, který mě chytil za srdce, najdete ho u nich na stránkách.
V příběhu se dozvíte i to, jak paní Alena jezdila pro kvásek až někam do Krkonoš, zkoušela a zkoušela receptury, obcházela ochotné sousedy s ochutnávkou a zlepšovala recepty. Pečení a návrat k tradicím si v jejím srdci získal své místo a tak bylo doma rozhodnuto. Postupem času přes útrapy, papírování a zařizování vznikla v dnešní době už celkem netradiční pekárna, která peče podle starých tradic, ale s novými recepturami. Paní Kramešová si vyzkoušela pečení ošatkového cheba, pořádání kurzů pro ostatní, i návštěvu v televizi na téma “jak i v domácí pekárně upéct dobrý kváskový chléb”. Dnes už se Křepenický chleba peče na kameni, protože tak prý získá tu správnou kůrku. Kromě chleba pečou i škvarkové pagáče, máslové makovky, moravské koláče a stále přibývají další nové dobroty. Pekárna v Křepenicích nedaleko Sedlčan patří rozhodně k mým nejoblíbenějším. Nikdy jsem na pečivo moc nebyla, ale ten jejich chleba mi přišel trochu jako zázrak už když mi ho před lety dala Iveta při společném grilování poprvé ochutnat. A teď, po tom všem čtení u nich na stránkách, se tomu vlastně vůbec nedivím. Na recepturách pracují už víc než 15 let, inspirují se v tradicích, hledají tu nejlepší cestu mezi chutí a zdravím, a hlavně paní Alena peče s obrovskou dávkou lásky, což je u řemesla to nejdůležitější.
Jejich chleba jste možná mohli ochutnat i v našich obložených chlebech v Plechofce, nebo taky třeba k párkům i vajíčkům, které často připravujeme k snídani. 
Umí dělat báječný 100% žitný chléb, který se uchytil i u odporáře žita, protože narozdíl od ostatních žitných chlebů není kyselý a má chlebovou strukturu, na kterou jsme od pšeničných chlebů asi všichni zvyklý. Určitě stojí za to ochutnat i jejich moravské koláče, pro které se do Plechofky zákazníci rádi vrací a často se po nich ptají, protože obvykle zmizí tak rychle, že ani já sama si nestihnu dát. Asi je to tím, že jsou dvouctihodné nebo jak mi to ta Sabrina říkala, pod povidlem se schovává tvaroh, pod tvarohem zase mák, no a pod mákem najdete povidlo. Jsou prostě skvělé, ale ochutnejte raději sami. Můj syn má ovšem úplně jiného favorita, jejich makovku, nebo spíš mandlovku. Nejdřív z ní pečlivě sloupe všechny mandle, což mi úspěšně zadrobí půlku auta a pak ji zhltne jako nic. Ale zpátky k věci, farmářské pečivo je především zdravější, právě protože neobsahuje zmíněná aditiva. Při jídle tak do sebe necpeme další zbytečné látky, které nám akorát nedělají dobře, zpomalují trávení a kdo ví, co ještě. Asi jako u všech farmářských výrobků je i pečivo osobnější, né z nějaké neznámé továrny a velkovýrobny, ale třeba jako tenhle chleba přímo od paní Aleny Kramešové z pece v Křepenicích. Nevím jak vy, ale já to mám moc ráda, vidět za jídlem farmáře a lidskou tvář, místo anonymního stroje.
Snad jsem to řekla všechno, pokud by vás zajímalo víc o Pekárně Křepenice, rozhodně skočte na jejich web, tady je odkaz. Mají i krásné fotky na facebooku, ale pozor: při koukání na ně, začnete mít hlad. Jo ještě jsem neřekla kolik stojí. Velký pecen žitno-pšeničného chleba (1000g) stojí 69,90 Kč a ten coložitný (750g) taky 69,90 Kč, a samozřejmě u nás najdete i menší varianty nebo jen půlku. No ale s tou chutí, to budete muset vyzkoušet sami, tak přijďte a ochutnejte. Ono to pořádné pečivo pečené s láskou prostě chutná úplně jinak a lépe. Pekárna Křepenice k nám teď ještě nejezdí tak často, tak se nezlobte, když zrovna tohle kouzlo nevychytáte na prodejně. V Plechofce najdete i pečivo z pekárny ve Zlivicích a dalších menších lokálních pekáren, a skvělé je taky, ale o něm zase jindy.
s láskou Nicha
